Rozhovor s Mgr. Radkou Bradáčovou, zástupkyní ředitelky školy, MŠ V Lukách Rakovník, která získala 2. místo v soutěži Zlatá karabina 2016.
Paní Bradáčová, co pro vás znamená úspěch v soutěži Zlatá karabina?
Úspěch v soutěži byl pro mne velkým překvapením, o nominaci jsem nevěděla. Účast na konferenci, kde proběhlo vyhlašování, jsem vnímala jako velkou inspiraci a zajímavý den. Když pak zaznělo mé jméno, byla jsem velmi zaskočena. Každý úspěch nebo ocenění samozřejmě znamená i velkou radost a také motivaci k další práci. Důležitý je pro mne i fakt, že nominaci sepsala paní ředitelka a dala mi tím najevo, že je s mou prací spokojena.
Zástupkyní jste tři roky. Jaký byl pro vás začátek „zástupcování“?
Počátky lehké nebyly, ale podpora paní ředitelky i kolegyň mi je usnadnily. S mým příchodem se trochu měnil obsah práce zástupkyně, s některými povinnostmi jsem se seznámila od bývalé, do penze odcházející kolegyně, jiné jsem dostala zadány, zkusila sama zavést a další vznikly v praxi tak nějak samy od sebe a dle potřeby. S paní ředitelkou jsme na jedné vlně a myslím, že jsme dobrým tandemem.
Věnujete se mezinárodním eTwinningovým projektům, získali jste za ně ocenění. Jaký pro vás představují tyto aktivity přínos?
S mezinárodními eTwinningovými projekty jsem se poprvé seznámila v roce 2012. Za mnou byla rodičovská dovolená a já se těšila na novou pracovní fázi života. Mezinárodní spolupráce mne zaujala, protože jsem v ní viděla především možnost vzdělávání zábavnou formou a prakticky. eTwinningové projekty fungují v evropských mateřských, základních a středních školách. Jejich výhodou je, že je tvoří sami učitelé dle potřeb a možností svých dětí, obsahu výuky a školy. Učitelé a děti při nich komunikují na dálku pomocí informačních technologií. Navzájem se seznamují, spolupracují, dozvídají se nové informace, učí se. To se týká jak dětí, tak učitelů. eTwinning je prostě výborná aktivita, kterou bych všem učitelům doporučila jako příjemné osvěžení a inspirační zdroj jejich práce.
Můj první projekt probíhal se slovenskou mateřskou školou a jeho cílem bylo, aby se děti seznámily a zjistily, že někde daleko žijí děti, které mají podobný jazyk, život, zážitky. Během projektu si děti dopisovaly, zadávaly si jednoduché úkoly a posílaly si dárky. Do projektu byla zapojena celá školka, od nejmenších po nejstarší. Kolegyně se mnou ochotně spolupracovaly a nakonec jsme získaly i Národní cenu eTwinning za projekt realizovaný v MŠ. V současné době pracuji na dalších projektech. Více do nich zapojuji starší děti i ICT. Pracujeme s tablety, natáčíme a animujeme krátké filmy a je to velká zábava i škola pro nás všechny. Současně spolupracuji s Domem zahraniční spolupráce jako ambasador a snažím se eTwinning popularizovat. Náš tým seznamuje české učitele s metodikou projektů a v případě potřeby i pomáhá s jejich realizací.
Vydáváte školní časopis. Není to neobvyklé v oblasti mateřských škol? Kdo se na jeho vzniku podílí?
Školní časopis jsme začali vydávat asi v roce 2003. Naším cílem bylo navázat užší spolupráci s rodiči dětí – informovat je o všem, co se ve školce děje, o plánovaných vzdělávacích akcích. Myslím, že se nám to povedlo a časopis vydáváme každý měsíc. Publikujeme reportáže nebo fotoreportáže ze zajímavých akcí školy nebo jednotlivých tříd, informujeme o dotačních programech, mezinárodních projektech, dalším vzdělávání pedagogů nebo výletech. Nedílnou součástí je stránka s úkolem pro děti. Za splněné úkoly děti dostávají drobné dárky při pravidelných setkáních celé školy. Časopis je rodiči velmi dobře přijímán a hodnocen. Hlavní redaktorkou jsem já, občas přispívají kolegyně a supervizi dělá ředitelka školky.
Vaše škola má profil na FB. Proč jste se rozhodli na sociální sítě vstoupit? Kdo spravuje váš účet? Jaký ohlas na něj máte?
Facebookový profil má naše školka druhým rokem. Důvod vzniku je jednoduchý – součástí naší vize školy je otevřenost novým příležitostem a spolupráce s rodinou i veřejností. Lákala nás rychlost komunikace, možnost prezentace zajímavých informací a jednoduchost administrace. Výhodou je také způsob komunikace na FB -tedy většinou krátké textové sdělení a ilustrační fotografie a rychlá zpětná vazba, kterou dostanete od svých sledujících. Facebook je přijímán kladně, rodiče reagují, komentují, občas využívají možnost posílání zpráv s dotazy, tento způsob komunikace je jim blízký. Účet spravujeme společně s ředitelkou školy. Od rodičů dětí máme souhlas s publikováním fotografií, přísně však dodržujeme zásady bezpečnosti na internetu – nikdy například neuvádíme jména dětí. Publikujeme vždy pouze několik obecných fotografií, více jich mají rodiče k dispozici mimo sociální sítě, a to se zabezpečeným přístupem.
Charakterizujte, prosím, vaši školu pěti slovy:
- místo setkávání
- vzdělávání
- otevřenost
- akce
- spolupráce
Jak vaši školu vidíte v budoucnosti? Jaké máte plány?
Ráda bych, aby naše škola udržela stávající počet dětí. V našem regionu však již dětí ubývá, tak to nebude jednoduchý úkol. Přála bych si, aby „naše“ děti byly spokojené a dobře připravené na celoživotní vzdělávání. Ráda bych, aby se podařilo zachovat vysokou odbornost a profesionalitu pedagogů. Aby škola měla dobré podmínky pro vzdělávání – estetické a funkční prostředí, moderní a zdravou kuchyni.
Kde čerpáte ke své práci inspiraci, rady, tipy?
Nejvíce čerpám ze zkušeností pedagogů z jiných škol – ráda se účastním seminářů, konferencí, pracovních setkání, diskuzí, nějaké občas v rámci regionu i organizujeme. Velký zdroj informací se mi otevřel právě díky eTwinningu – na internetu je spousta příkladů dobré praxe, účastnila jsem se několika mezinárodních akcí a stáží, spolupracovala už s velkým množstvím školek ze zahraničí. Při lektorování mám také možnosti navštěvovat školy, jsem za to moc ráda, ráda se dozvím, jak to kde chodí, čerpám inspiraci a sdílím s kolegy zkušenosti. Velmi inspirující je pro mne i fungující spolupráce s ředitelkou naší školky a všemi kolegyněmi.